Filhos e netos de tchecos que emigraram da antiga Tchecoslováquia poderão conseguir
mais facilmente a cidadania tcheca através da alteração prevista na emenda que acaba de ser aprovada pela Câmara dos
Deputados e que será encaminhada agora à Câmara Alta(Senado) do parlamento para
confirmar seu consentimento.
Segundo o Ministério do Interior,esta emenda, que permite que os descendentes e emigrantes possam adquirir a cidadania, pode afetar centenas de pessoas.
O mesmo projeto foi proposto pelo Ministério do Interior em 2013, mas a
Câmara dos Deputados rejeitou na época por entender que pessoas que nem sequer sabiam falar tcheco e
que nunca estiveram na Republica Tcheca, poderiam obter a cidadania tcheca.Segundo o Ministério do Interior,esta emenda, que permite que os descendentes e emigrantes possam adquirir a cidadania, pode afetar centenas de pessoas.
Um
argumento similar foi usado pelo comunista Zdeněk Ondráček ao discutir a emenda
atual. Radek Koten (SPD) também foi contra a emenda. Segundo ele, não está
claro quantas pessoas se beneficiariam e se tentariam obter os benefícios do
sistema de previdência social. Já o presidente da Comissão do Senado Tomáš Czernin (TOP 09) rejeitou estas
objecções. "O medo de que eles possam sobrecarregar nosso sistema social é
ridículo". Segundo ele, os
descendentes de compatriotas são pessoas cultas que sempre se sentiram
pertencentes à República Tcheca.
Veja a reportagem em tcheco aquí:Radio Praga
Děti a vnuci krajanů,
kteří emigrovali z někdejšího Československa, pravděpodobně budou moci snadněji
získat české občanství. Změnu přináší senátní novela, kterou Sněmovna schválila
navzdory výhradám KSČM a SPD. Novelu o státním občanství nyní dostane horní
komora parlamentu k potvrzení svého souhlasu. Novela, s jejímž přijetím souhlasila
i vláda, by se podle ministerstva vnitra mohla týkat řádově stovek lidí, mimo
jiné Čechů žijících v krizí zmítané Venezuele.
Novela počítá s tím, že potomci emigrantů by mohli nabýt české občanství prohlášením. Stejnou úpravu navrhovalo ministerstvo vnitra už v roce 2013, Sněmovna ji ale tehdy z vládní předlohy vyřadila. V dolní komoře převládal názor, že k českému občanství by se mohli dostat i lidé, kteří třeba ani neumějí česky a nikdy tu nebyli. Podobnou argumentaci při projednávání nynější novely použil komunista Zdeněk Ondráček. Před přijetím novely varoval také Radek Koten (SPD). Podle něho není zřejmé, kolik lidí by úpravy využilo a zda by se nesnažili pouze získat výhody českého systému sociálního zabezpečení. Předseda senátní komise pro krajany Tomáš Czernin (TOP 09) tyto námitky odmítl. "Obava, že by mohli zatěžovat náš sociální systém, mi přijde směšná," uvedl. Podle něj jsou potomci krajanů lidé vzdělaní, kteří "vždy cítili sounáležitost s Českou republikou". Změnu vedle SPD a KSČM nepodpořili ani vládní sociální demokraté s výjimkou Antonína Staňka a Tomáše Hanzela. Tyto strany mezi krajany při parlamentních volbách neměly příliš velkou podporu.
Senátoři s úpravou přišli kvůli tomu, že platné znění zákona se zavedením možnosti dvojího občanství mnohdy rodiny krajanů rozdělilo. Postihlo to rodiny, které musely odejít z bývalého Československa po nástupu komunistického režimu v roce 1948. Pokud by byla novela přijata, zájemci o české občanství by k prohlášení museli přiložit doklad prokazující datum a způsob pozbytí českého nebo československého občanství jednoho z rodičů nebo prarodičů. Nyní mohou nabývat občanství jen lidé, kteří československé nebo české občanství pozbyli před účinností vládní novely. Zákon vylučuje tuto možnost například pro slovenské občany s ohledem na rozdělení Československa.
Nenhum comentário:
Postar um comentário